Karma a karmické zatížení

20.10.2017

Karma je zákon příčiny a následku 

To, co jsme v minulosti vytvořili, se nám vrací zpět

Můžeme to vidět často kolem sebe. Někdo z našeho okolí, člověk, jež se těší všeobecné oblibě a jemuž nikdo nepřeje nic zlého, je znenadání stižen osobní tragédií, například zhoubnou nemocí nebo neštěstím v rodině. Okamžitě se vůkol zvednou hlasy, že je to nespravedlivé, že takový dobrák si něco podobného nezaslouží. A on opravdu v tomto svém životě nevykonal žádný skutek, který by zavdával příčinu k tak neblahému "zásahu osudu", takže se to vskutku může jevit jako nespravedlnost, zvláště když jiní, dle mínění ostatních daleko horší lidé, jsou podobných tragédií ušetřeni.

Karma, nebo-li karmický dluh, je něčím, čeho se lidská duše usiluje zbavit, čehož lze dosáhnout jenom pozemským prožíváním, neboť jedině na zemi se duše karmou obtížila. V mezidobích mezi jednotlivými vtěleními se duše na "onom světě" nebo chcete-li v jemnohmotnosti na tento svůj pozemský úkol připravuje a vybírá si místo a rodiče, kde by po vtělení nalezla nejlepší podmínky pro odčinění svého karmického dluhu. To, co nejde odstranit pozitivním myšlením, tam už hraji svoji roli naše karma. Jakmile pochopíme, proč tu jsme a jak jsme se dostali tam, kde jsme dnes, paradoxy života získají na významu - a my získáme schopnost se s nimi vypořádat. Ponaučení je, když nás naše karma nutí, abychom nějaký čas zůstali, kde právě jsme, život nás může informovat: je tu něco, co musíš zvládnout, než můžeš dále pokračovat - změna negativní reakce na lidi, situace - v pozitivní přeměnu reakce (stálou).

Milovat lidi a tak se k nim chovat!!!

"Co odsoudíš v druhém, tím se staneš"

"Co zaseješ, to sklidíš"

Špatná karma je jako prudký náraz. Přiměje nás zpomalit a dávat pozor. Někdy je jako zatarasená cesta - nutí nás se vrátit a najít jiný způsob, jak se dostat tam, kde chceme být, nebo si dokonce svůj cíl znovu rozmyslet. Tam, kde jsme v minulosti měli zavřené oči nebo srdce, nás karma žádá, abychom se otevřeli novým příležitostem. Vracející se karma se jasně projevuje v nekonečné rozmanitosti cest navržených pro jedinečné potřeby naší duše. Rozhoduje o rodině, do níž se narodíme, našich vztazích, kariéře, zdraví. Určuje náš fyzický, rozumový, citový i duchovní charakter a stejně tak i situace, kterým budeme muset čelit.

"Když odbouráte příčiny karmy - můžete se osvobodit"

Je nutná změna v srdci, změna záměrů a úmyslů, než bude léčebný proces moci uspět. "Dokud je v něm nenávist (v nemocném člověku), zloba a nespravedlnost - to, co se promění v trpělivost, dlouhého utrpení, bratrskou lásku - toto tělo nemůže být uzdraveno. Proč by se uzdravovalo? Aby uspokojilo své vlastní fyzické touhy a chutě? Aby pocítilo svou sobeckost? V takovém případě by mělo raději zůstat tak, jak je."

"Je třeba určitých třecích ploch, aby bylo možné cestou dosáhnout výsledků. Pokud vám někdo ukáže to nejhorší, co ve vás je, chvalte ho. Jinak byste ostrou hranu neviděli, a dokud ji nezahladíte, pocítí ji každý, kdo se s Vámi setká." Bylo by snadné mít práci jako soused a žít na vysoké noze jako on, protože by nás to oddělilo od naší karmy nebo životního úkolu. Takové pohodlí ale může zničit naši duchovní cestu, jestliže nás karma nebo životní úkol volají jinam.

Duše se dobrovolně obětují ve prospěch svých milovaných, a proto nesmíme nikdy kritizovat ani soudit někoho, kdo prochází těžkých obdobím. Nikdy nevíme, zda je někdo nevinná oběť, nebo člověk, který se v minulém životě prohřešil a teď se mu karma vrací, anebo duše, která se obětuje pro něčí dobro - možná i vaše vlastní! Jinými slovy - nemůžeme nikdy ukázat prstem na viníka. Nemůžeme říct, že kdo je zdravý, je světec, a kdo je nemocný, je hříšník. Nelze předpokládat, že bohatí mají dobrou karmu a chudí špatnou. Náš pohled není vždy pohledem duše.

Odpuštění neznamená zrušení karmy. Když je nám odpuštěno, je naše záporná karma na čas zapečetěna. Je nám sundán náklad karmy, abychom mohli dále postupovat cestou k sebeovládání a připravit se na zkoušku, než jí bude třeba opět čelit. Pokud se rozzuříme nebo dostaneme vztek, budeme znovu postaveni před zkoušku své trpělivosti a odpuštění. Zkouška může přijít za zcela nových okolností nebo může užít stejný scénář se stejnými herci. Tak jako tak budeme muset prokázat, kolik lásky a odpuštění jsme schopni dát, abychom uzdravili sebe i ostatní. Můžeme odpouštět bez rozhřešení, protože víme, že naším úkolem je poskytovat milosrdenství; poskytovat spravedlnost, která duši pomůže se poučit, je úkolem Božím. Kdy, kde a jak bude tato spravedlnost nastolena, je záležitost vesmíru, ne naše.

V praxi nás může nedostatek odpuštění zbavovat energie. Funguje to takto: pokud jsme nedokázali záležitost opustit, zříci se jí, přetrvávající vztek nebo zášť nás poutá k těm, jimž jsme neodpustili. Naše pozornost udržuje tok této energie a nezávisle na tom, zda jsme si toho vědomi, část naší energie vždy proudí tuto cestou vedena naší myslí a city. Energie, která je vázána v tomto okruhu, ať už jí je slabý pramínek nebo silný proud, je nedostupná pro naše snažení na poli tvořivosti a lásky!

Odpuštění už při vzniku problému je jeden ze způsobů, jak zabránit vzniku karmy. Je to princip "placení za pochodu".

Naše psychologie a karma jsou vnitřně propojeny. Můžeme se pokoušet pracovat s otázkami karmy, ale pokud nevyřešíme otázky své psychiky, které z karmy pramení, stejné emocionální spouštěcí mechanismy nás přimějí jednat stejně jako dříve: tak si znovu vytvoříme, a ještě znásobíme karmickou zátěž.

V závislosti na zkušenostech tohoto života si vytváříme určité rozumové a citové návyky, ale máme také sklony, jejichž kořeny tkví v našich minulých životech. Můžeme unikat před konflikty, protože jsme se kdysi zapletli do souboje na život a na smrt, nebo můžeme příliš chránit své děti, protože jsme o ně v minulém životě přišli. Jakkoli jsme si zvyky, obranné mechanismy, fobie či závislosti vytvořili, naše energie přirozeně plyne cestami, které jsme prošlapali.

Další známkou toho, že řešíme následky minulých životů je intenzita pocitu úlevy poté, co situaci vyřešíme. Může to být maličkost, nad níž zvítězíme. Jako konfrontace s někým, koho jsme se obávali. Když to ale uděláme, cítíme silnou radost a pýchu. Jako když uvolníme energii, kterou jsme používali k potlačování vzpomínek na minulý život a my ji nyní můžeme využívat.

I když nepotřebujeme znát detaily svého minulého života, abychom mohli úspěšně čelit karmě, je třeba, abychom se pozorovali a sledovali, jak reagujeme na podněty. Je třeba, abychom byli ochotni porozumět tomu, že v životě nejsou nehody a náhody. Cokoli je před námi - je před námi z určitého důvodu. Každé setkání je příležitostí vyřešit další karmu.

Je třeba celým srdcem cítit lítost, která naší duši zabrání, aby ještě někdy někomu podobně ublížila. Je ale také třeba jít dál; nepřítelem duchovního růstu je pocit viny.

"Ze špatných situací se naučíš více, než z dobrých"

"Chyby jsou brannou k objevům"

Ne všechna karma je vytvořena stejně, a ne všechna je stejně vyrovnaná. Někdy může být nutné, abychom karmu řešili přímo s tím, s kým jsme ji vytvořili. Někdy se jí můžeme postavit tak, že čelíme obdobným situacím, jaké jsme minule nedokázali řešit, okolnosti se ale tentokrát mohou lišit. V jiných případech nese po určitý čas zátěž tělo, mysl nebo city, neboť jsme v minulosti způsobili obdobnou zátěž jiným.

Duchovní praktiky pro odstranění karmy zahrnují mnoho forem: můžeme třeba někomu sloužit nebo se postit a modlit či se duchovně jiným způsobem očišťovat. Je třeba využít mysl, srdce i ruce. Myslí, srdcem a rukama jsme karmu tvořili a odstranit ji musíme stejnými prostředky. Ruce znamenají naše činy. Každodenní činy i nečinnost včetně toho, jak vyjadřujeme sami sebe v zaměstnání. (třeba i domácí práce). Karmu vyvažujeme i činností srdce. Tuto karmu můžeme odstranit, pokud zdokonalíme svoji schopnost lásky. Vyrovnání karmy srdcem vyžaduje otevřít své srdce a dávat s moudrostí. Znamená to, nebát se dát více lásky, i když je třeba odmítána. Každý vztah je příležitost k učení.

Splácení karmy není cesta bolesti. Jak se cítíte, když po dlouhé době můžete zaplatit dluhy? Splácení karmických dluhů může být stejně tak příjemné. Sloužíme těm, kteří trpí, prostě proto, že nás potřebují. Dáváme ze svého srdce bez rozmýšlení, neboť milujeme každou živou bytost jako projev Boha. To, v čem nakonec spočívá rozdíl, jsou vlastnosti našeho srdce a láska, kterou jsme dali.

Vyrovnání karmy pomocí mysli: když používáme svou mysl a znalosti, abychom pomáhali, povzbuzovali a učili ostatní. Potenciál naší mysli zneužíváme, pokud někoho kritizujeme nebo se ho pokoušíme ovládat, místo abychom jej povzbuzovali; jsme-li úzkoprsí nebo podléháme-li předsudkům, zatímco bychom měli projevit toleranci, snažíme-li se využít našich znalostí k vlastnímu prospěchu, místo abychom je sdíleli. Karmu na úrovni mysli lze vyrovnat, pokud máme stále na paměti nejvyšší obraz, "čisté pojetí" sebe i ostatních (nedělat ukvapené závěry bez znalosti faktů!)

Takový nepořádek v karmě může zamezit toku energie (nebo jeho nepřítomnost), která má velký vliv na naše zdraví, finanční situaci, vztahy - celý směr našeho života. Proudí-li energie nerušeně, cítíme se vyrovnaní, zdraví, tvořiví. Je-li její tok znemožněn, necítíme se tak dobře, plní možností a na správné duchovní cestě (dharma), jak bychom mohli.