Hlíva ústřičná - (Pleurotus ostreatus)

18.09.2019

Hlíva ústřičná se v čínské medicíně využívá k léčbě širokého spektra potíží a je známá jako houba květinového nebe. Je bohatým zdrojem vitamínů, minerálů a dalších látek, mimo jiné přírodních statinů, které příznivě ovlivňují hladinu tuků v krvi.

Hlíva (hlíva ústřičná, Pleurotus ostreatus) je lupenitá jedlá houba, která roste na mrtvých stromech či pařezech. Nacházíme ji v trsech.

Použití testovaná v praxi:

  • stimulace imunitního systému + Shiitake, Coriolus, ABM, Reishi, Maitake
  • doplňková terapie rakoviny + dle typu nádoru
  • regulace cholesterolu a tlaku krve + Reishi, Maitake, Auricularia
  • regulace úrovně krevních tuků + Shiitake
  • podpora metabolismu, peristaltiky + Maitake
  • dermatitidy, ekzémy + Reishi, Agaricus
  • přírodní prostředek proti stárnutí + Reishi, Auricularia, Polyporus, Cordyceps

Další motivy pro použití Hlívy:

protiinfekční účinky, dokáže inhibovat růst mnoha typů bakterií: Bacillus megaterium, Staphylococcus aureus, Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae,protivirové působení, herpetické i chřipkové viry, HIV, antimykotické působení, , ztuhlost svalů a šlach, lubago, bolesti pohybového aparátu, regenerace vnitřních orgánů, podpora peristaltiky, respirační problémy, opakující se záněty dýchacích cest, astma, alergie, zahlenění, protizánětlivé účinky, snižuje srážlivost krve, kardiovaskulární problémy, ateroskleróza, hemeroidy, křečové žíly, antioxidační účinky, diabetes, dokáže snížit glykémii, aniž by tím byla ovlivněna hladina inzulínu, hepatoprotektivní účinky, detoxikace (akumuluje těžké kovy), zmírňuje křeče, znecitlivění končetin, růst vlasů, krvetvorba, ochrana před vznikem aterosklerózy

TCM charakteristika:

  • teplota - mírně teplá
  • chuť - sladká
  • tropismus - játra, slezina, žaludek

Účinky podle tradiční čínské medicíny:

  • doplňuje qi sleziny
  • odvádí vlhkost
  • posiluje cévy
  • posiluje pohyb střev
  • vylučuje větrný chlad
  • vypuzuje parazity

Stručný popis

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus, oyster mushroom) je dřevokazná chutná houba, kterou je možné najít i u nás, navíc je běžně prodávaná i v supermarketech. Houba má jméno dle svého tvaru a barvy, připomíná totiž ústřici. Hlíva má klobouk o průměru 5-35 cm. Mladé houby ho mají plochý, později se vyklenuje a nabývá podoby ústřice s šedou až modrošedou barvou. Hlíva roste v trsech, které mohou mít i několik kilogramů.

Ve volné přírodě se vyskytuje od května až po zimní měsíce, pokud teplota příliš nekledá, a to hlavně v listnatých lesích. Hlíva je také komerčně pěstována, neboť je po ní velká poptávka. A to nejen jako po potravině, ale hlavně jako po prostředku, který může zlepšit naše zdraví. Hlívu využívá po staletí tradiční čínská medicína, první psané záznamy jsou již v Shennong Bencao Jing materii medice tradiční čínské medicíny. Její umělé pěstování se datuje do roku roku 199 n. l.Pro evropský kontinent byla houba poprvé popsána v roce 1775, a to N. J. Freiherrem, dánským přírodovědcem. Pojmenoval ji Agaricus ostreatus. Změnu jména provedl německý mykolog P. Kummer.

Jak si popíšeme v dalším textu, hlíva má mnohé účinky, které jsou pro člověka velmi prospěšné. Ty samozřejmě závisí na složení houby. Obsahuje velké množství bioaktivních látek. Některé vám přiblížíme.

Sloučeniny obsažené v hlívě

Sacharidy a vláknina

Jednou z nejdůležitějších součástí hlívy jsou polysacharidy, tedy složené cukry. Existuje mnoho druhů, včetně nerozpustné vlániny (celulóza, chitin). Tato se ve střevě nerozkládá, není strávena, ale slouží jako zdroj "potravy" střevní mikroflóře (slouží jako prebiotikum), udržuje ji tak zdravou, a také podporuje střevní peristaltiku. Je tedy prevencí zácpy.

Více jsou ale v hlívě eněné rozputné polysacharidy, a to hlavně beta glukany. v hlívě můžeme najít jak α, tak β- glukany s větvením (1→3), (1→6). Nejstudovanějším glukanem je bezesporu pleuran, který má výrazné imunostimulační a protirakovinné účinky. Krom složených cukrů je možné z hlívy extrahovat i monosacharidy, nejvíce je v ní glukózy a galaktózy.

Dalšími sacharidy a cukernými sloučeninami v hlívě jsou manany, xylany a galaktany. Hmotnost polysacharidů v sušině hlíva je 37−48 g/100 g houby.

Bílkoviny

Není typické, aby byly v rostlinné říši přítomné kvalitní bílkoviny, pomineme-li semena. U hub je to jiné. Hlíva obsahuje velké množství aminokyselin, tj. stavebních prvků bílkovin, z některých je možné v době nedostatku glukózy tutu vyrobit. Hlíva obsahuje i esenciální aminokyseliny, které si tělo neumí samo vyrobit. Hojně zastoupenými aminokyselinami jsou např. kyselina glutamová a aspargová, tyrosin, alanin, arginin, histidin, glycin, serin, leucin, tryptofan, prolin, metionin, valin, cystein...

Pro hlívu jedinečné jsou bílkoviny nesoucí název ostreolysin a pleurotolysin, obě bílkoviny mají cytolytický účinek. Dokážou narušit buněčnou membránu, která obsahuje cholesterol a sfingomyelin, vytvoří v ní póry. To ovšem znamená, že buňka umírá. Při konzumaci ovšem není nutné se bát, že bychom si ublížili. Aby se tyto účinky projevily, museli bychom jíst hlívu na desítky kilogramů.

Mezi bílkoviny hlívy patří také enzymy, jsou to aktivní bílkoviny, které pomáhají syntetizovat, modifikovat či degradovat různé substráta. Velmi důležitá je právě poslední zmíněná vlastnot, tedy degradace, např. lignocelulolytické enzymy, které, jak již název napovídá, štěpí lignin a jeho sloučeniny, např. laktáza, manganáza, dále pak jsou to hydrolytické enzymy, např. celuláza, tanáza, xylanáza. Nemůžeme také opomenout enzymy, které umí neutralizovat volné kyslíkové radikály a snižovat tak oxidační stres, tj. superoxiddismutáza, kataláza, peroxidáza...

Lipidy

V hlívě jsou také zastoupeny mastné kyseliny. Větší zastoupení mají nenasycené mastné kyseliny, které podporují lidské zdraví, působí protizánětlivě, snižují hladinu lipidů atd. Z nenasycených kyselin můžeme jmenovat např. kyselinu linolovou a arachidonovou, mezi mononenasycené patří kyselina olejová a dále jsou zde zastoupeny i nasycené mastné kyseliny, jako je kyselina palmitová, myristová ...

Terpenoidy

Terpenoidy jsou sloučeniny, které jsou dobře známé svými antioxidačními, protirakovinnými a imunomodulačními účinky. Jejich síle neodolají ani bakterie a viry. Hlíva je bohatá naergosta-5,7,22-trien-3-ol, (3..,22E), (22E)-ergosta-5,7,9(11),22-tetraen-3..- ol, ergost-5,8(14)-dien-3-ol; D-xenialaktol, ergothionein, dimethylhydrazin, N,N,Ntrishydrazinekarbonyl, gosterolatd.

Fenylové sloučeniny

Fenylové sloučeniny jsou v hlívě zastoupeny kumariny, např. 3-(2-indolyl)isokumarin. Tyto sloučeniny mají své využití i v medicíně, kdy se podávají i pacientům s lymfedémem a snižují též krevní srážlivost, hlavně shlukování trombocytů.

Fenolové sloučeniny

Fenoly se vyznačují hlavně schopnostmi snižovat oxidační stres, tj. neutralizují volné radikály. Z hlívy byl extrahován např. 2,4-bis(1,1-dimethyl ethyl či 2,5-di-tertbutylphenol.

Steroly

Hlíva je také plná mykosterolů, které např. regulují hladinu lipidů a neutralizují volné radikály. Mezi steroly patří i vitamín D2, tj. ergosterol. Dále pak je v hlívě peroxid ergosterolu, cerevisterol, 5α, 8α-epidioxy-(22E, 24R)-23-metylergosta-6, 22-dien-3β-ol , 3β, 5α, 9α-trihydroxy-(22E, 24R)-23-metylergosta-7, 22-dien-6-on, 3β, 5α, 9α-trihydroxy-(24S)-ergost-7-en-6-on, 3β, 5α, 9α, 14α-tetrahydroxy-(22E, 24R)-ergosta-7, 22-dien-6-on, (22E, 24R)-ergosta-7, 22-diene-3β, 5α, 6α, 9α-tetrol (5), 5α, 9α-epidioxy-3β-hydroxy-(22E, 24R)-ergosta-7, 22-dien-6-on, 5α, 9α-epidioxy-3β-hydroxy-(24S)-ergost-7-en-6-on and 5α, 6α-epoxy-(22E, 24R)-ergosta-8, 22-diene-3β, 7β, 14α-triol aj.

Látka dodávající aroma a chuť

Chuť a vůni dávají houbě mnohé sloučeniny, v hlívě se jedné o přibližně 45 složek, mezi nimiž jsou i ketony, thioly, ester, alkoholové sloučeniny, sloučeniny obsahující síru i aldehydy aj. Jmenovitě můžeme zmínit např. oktan-3-on, alfa pinen, anisaldehyd, 3-methyl-1-butanol, 3-methyl-1-propanol, benzaldehyd, cystein, methionin aj.

Vitamíny a minerály

V hlívě jsou též obsažené mnohé minerály a stopové prvky, jedná se hlavně o draslík, sodík, vápních, hořčík, selen, mangan, železo, zinek, meď aj. Vitamínová složka je tvořeba převážně vitamíny skupiny B, vitamínem D a E, v malém množství je zde i vitamín C.

Využití hlívy

Hlíva se využívá k ovlivnění zdravotního stavu, může pomoci se spoustou obtíží. Již složení, které jsme nastínili, jistě dává tušit, že hlíva má mnoho pozitivních účinků.

Hlíva v souladu s imunitním systém

Imunitní systém je nejen ochránce našeho zdraví, ale i života jako takového. Těžké vrozené imunodeficity mohou končit i úmrtím dítěte na i pro nás banální nákazu. Správná funkce imunitního systému je velmi důležitá. Musí rozeznat cizí nebezpečné vzory, antigeny, ale také cizí, které nejsou nebezpečné, a musí je odlišit od těch našich.

Na cizí nebezpečné antigeny, které jsou např. na površích bakterií, parazitů, virových částic, rakovinných buněk atd., musí reagovat obrannou zánětlivou reakcí, aby nebezpečí odstranil, na cizí "bezpečné", kam patří např. alergeny, by neměl reagovat zánětem. Někdy se však stane, jak to vidíme u alergií, že imunitní systém bojuje i s pylovámi zrnky, prachem atd. a vyústí to až v chronický alergický zánět. Dalším patologickým stavem jsou autoimunitní záněty, kdy imunitní systém reaguje i s vlastními antigeny.

Je dobré imunitní systém posílit v případě boje proti cizímu nebezpečnému, ale naopak jej umírnit v případě, že reaguje přehnaně. Přesně toto umí hlíva.

Proběhlo mnoho pokusů in vitro, kdy se k buňkám imunitního systému přidává hlíva a sleduje se, jak imunitní buňky reaguji. Hlíva dokáže imunitní buňky stimulovat. Hlavně její polysacharidy se vážou na povrchové receptory na těchto buňkách. To vede k tomu, že tyto buňky aktivují, začnou se dělit, produkovat imunitní odpověď zvyšující cytokiny, tj. např. TNF alfa, IL-2, IL-1beta. Pokud jsou hlívě vystaveny makrofágy, posiluje se jejich fagocytární a zabíjecí schopnosti. Buňky tedy aktivněji pohlcují např. bakterie, které následně zabijí.

Nebyly prováděny jen pokusy na buněčných kulturách, ale také na zvířatech, byly též vytvořeny klinické studie.

Jedna z nich sledovala vliv hlívy na zdraví dětí, které často trpívají infekcemi dýchacích cest. Studie se účastnilo 175 dětí, které dlouhodobě dostávaly hlívu. U dětí se snížila nemocnost, a u 36 % dětí nedošlo k onemocnění během roku vůbec. Z krevních testů se ukázalo, že užívání hlívy zvýšilo počty imunitních buněk a také koncentraci potřebných cytokinů. Imunitní systém a obrana dětí před infekcemi tak byla značně posílena.

V jiné klinické studii autoři oslovili sportovce. Velká fyzická námaha totiž imunitní systém oslabuje, vrcholoví sportovci jsou tedy náchylnější k nemocem. Sportovci byli rozděleni do dvou skupin, jedna dostávala placebo a druhá pleuran. U skupiny s pleuranem došlo k poklesu nemocnosti, krevní testy potvrdily, že se zvýšila aktivita NK buněk a také fagocytární schopnosti makrofágů.

Imunostimulační účinky by se mohly uplatnit i ve vakcinologii. Aby vakcína byla úspěšná, tj. vyvolala produkci protilátek proti podanému patogenovi, jeho antigenu, je nutná plná stimulace imunitního systému. Proto se do vakcín přidávají např. soli hliníku. Toto by ovšem mohla obstarat i hlíva. To bylo potvrzeno v jedné studii, kdy byla tato vakcína aplikována zvířatům a vyvolala dostatečně silnou reakci. Došlo k vytvoření protilátek a paměťových buněk.

Nyní jsme v krátkosti přiblížili imunituposilující účinky a podíváma se na ty tlumivý.

U myší byl podáním toxické látky vyvolán zánět středního ucha. Aktivace imunitního systému způsobovala další poškození tkáně, otok, hnis, zvýšila se také produkce toxických volných kyslíkových radikálů. Po podání hlívy došlo ke zklidněnění zánětu a tedy i zmenšení poškození středouší, včetně bolestivosti. Účinek hlívy se vyrovnal protizánětlivému léku Indometacinu.

Ukázalo se také, že hlíva umí ochraňovat sliznice a snižovat zánět. Pokusné krysy byly rozděleny do dvou skupin, jedné přidávaly k potravě pleuran, druhá nedostávala nic. Po 4 týdnech jim byla podána toxická látka poškozují střevní sliznici, u krys s pleuranem byl rozsah poškození mnohem menší, a to až o 67 %. Infiltrace střevní sliznice imunitními buňkami byla menší, nebyl tak výrazný zánět. U pleuranem léčených krys pak došlo i k rychlejší úpravě stavu.

Podobného efektu se dosáhlo i v případě, že trpěly krysy obdobou lidské Crohnovy nemoci. I zde byl zánět zmírněn.

Hlíva může pomoci také alergikům, zmírnit alergická zánět. Pokusy potvrdily, že snižuje aktivitu buněk, které jsou zapojeny do alergických reakcí, stejně tak se sníží i koncentrace cytokinů, které alergii posilují. Díky tomu se sníží zvýšená reaktivita dýchacíh cest u astmatiků. Ale nejen jim, hlíva je prospěšná i v případě atopického ekzému. V klinické studii bylo 80 pacientů s ekzémem. Před zahájením krémem, který obsahoval beta glukany z hlívy, byl ekzém zhodnocen lékařem, po podávání pacienti uvedli, že je kožní defekty tolik nesvědily, nebolely, snížila se suchost a pnutí pokožky. Lékař také potvdil, že došlo ke zmenšení rozsahu poškození pokožky a zklidnění zánětu. Krém byl velmi dobře snášen a pacienti uvedli, že nezaznamenali žádná negativa této léčby.

Je zjevné, že hlíva umí harmonizovat imunitní systém, posílit jeho obranné funkce v případě infekcí, a naopak jej zklidnit v případě patologických zánětů.